Ještě před pár lety jsme ve škole pořádali každým rokem Vánoční rozjímání. Byla to krásná akce, kde se setkali děti, rodiče, pedagogický sbor, vyráběly se vánoční dekorace, všichni se mohli občerstvit nápoji a lahůdkami, které jsme všichni společně připravili, vedly se neformální rozhovory. To všechno nás alespoň jeden den v roce velmi sbližovalo. Celou školou dýchala vánoční atmosféra.

Tyto časy jsou pryč.

V každé třídě proběhne vždy vánoční besídka. Žáci jednotlivých tříd jsou odděleni. Žáci ve školní družině jsou odděleni, navzájem se nevytváří vazby starší mladší. Podle našeho pozorování to není dobré. Pozitiva společného soužití se vytratila. Například to, že starší pomáhali mladším při vyrábění, při učení deskových her, znalosti vyšších ročníků a šikovnost byla mladším vzorem, děti se respektovaly navzájem, nebylo povyšování nad mladšími, nepředbíhalo se ve frontě na oběd. Žáci byli na stejné lodi a byli si rovni.

Jsou ale věci, které nemůžeme ovlivnit. Proto se snažíme ve školní družině zachovat laťku, kterou jsme již dávno nastavily. Chceme žít, žít s dětmi, aktivně žít s dětmi, pomáhat při jejich výchově, učit je prospěšně využívat volný čas, chceme, aby mohly vytvářet pozitivní vazby, aby se cítily v bezpečí. Proto každý měsíc proběhne nějaká akce. Většina z nich se odehrává venku a nikomu to nevadí. V tomto duchu jsme se i rozloučili před odchodem na vánoční prázdniny.

Umíte přebalit Ježíška?

Poznáte o jakou koledu se jedná z nápěvu vychovatelky? Znáte její slova? Zazpíváte ji?

Víte, která zvířátka ve chlévě zahřívala svým dechem právě narozeného Ježíška? Jakou stopu zanechávala v blátě před chlévem?

Vaše děti ano.

Možná se Vám to zdá, jako drobnost, o které není třeba hovořit. Není to tak. Viděly jsme děti smějící se nad panenkou, zamyšlené u spousty stop zvířat, nesmělé, když měly zazpívat koledu samy.

Nakonec jsme společně zazpívali u betléma, rozešli se na vánoční prázdniny.