Návštěva hřbitova není běžnou záležitostí pro mnoho z nás. Ale beseda s obřadnicí paní Kepkovou, maminkou naší žačky, jež nám v únoru představila svoji práci a zcela přirozeně a s velkým citem povídala s dětmi na téma smrt, rozloučení pozůstalých a následné pohřbívání, nás nadchla a vybídla k této akci.

Na hřbitově se sešlo 21 žáků, 7 rodičů, 2 vychovatelky. Paní obřadnice měla skvěle připravenou celou trasu začínající útulky v houštinách pro toulavě kočičky, přes zastávku u památníku dětským obětem „hladových bouří“. Tady bych ráda citovala paní obřadnici: „My si myslíme, jak se nemáme špatně, že se neustále zdražují potraviny, ale 21. června roku 1918 stál chleba několik dětských životů“. Následovalo provedení obřadní síní, márnicí a celého zákulisí obřadů. Pokračovali jsme kolem hrobu pana Ludvíka Nováka, „voditele“ loutky Kašpárka, jehož soška je umístěna na náhrobním kameni stejně jako socha Hurvínka na místě odpočinku pana Augustýna Noska. Tento muž loutku Hurvínka vyrobil pro Josefa Skupu. Přes kolumbárium jsme došli ke kapli sv. Václava, kde se vedou církevní obřady s panem farářem. Velkou zajímavostí je zde Kristus na kříži, nejen pro jeho provedení vypískováním na skle, ale i tím, že svýma odpoutanýma rukama vzpínajícíma se k nebi nám všem žehná. Zbývala jen procházka kolem lesního hřbitova, rozptylových louček až k novému krematoriu u spodního vchodu na hřbitov. Tady jsme se rozloučili s paní Kepkovou.

Přesvědčili jsme se, že je na hřbitově opravdu mnoho zajímavých koutů, čestné hroby a památníky, spousta míst k zastavení a zamyšlení. Jsem ráda, že řada rodičů s důvěrou poslala s námi své děti. I tohle je přeci nedílnou součástí našeho života.

Ještě jednou děkujeme naší průvodkyni, děkujeme za její laskavý přístup, krásné vyprávění, veliké znalosti, obrovskou lásku, úctu k životu a cit.

ZDE několik fotografií ke shlédnutí.

M.Přibilová – vedoucí vychovatelka ŠD