Rozhovor s Julií Hubatovou, žákyní 4. A ZŠ Plzeň - Újezd,

nejmladší účinkující v pohádkové opeře Jeníček a Mařenka

 

Nejmladší účinkující v pohádkové opeře Jeníček a Mařenka

 

Zájmová činnost

 

EH:Julinko, mohla bys vyjmenovat kroužky, které jsi doposud navštěvovala?

JH:V ZUŠ Bedřicha Smetany v Plzni - Lobzích jsem téměř 5 let zpívala v dětských pěveckých sborech Notičky a Javořičky. Nyní zde pokračuji ve výuce zobcové flétny, sem také chodím na hudební nauku a „výtvarku“. Týden zakončím v doubraveckém skautském oddílu, kde mám fajn kamarádky. 

EH:Který kroužek ti zabírá nejvíce času?

JH:Nejvíce času trávím na sboru, kde máme zkoušky dvakrát týdně. Nejdříve jsem chodila do jeho přípravného oddělení Kajetánku a nyní už jsem v Malém Kajetánu.

 

Kajetán - Dětský sbor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni patří mezi TOP 10 sborů z celého světa

 

EH:Dětský sbor opery Divadla J. K. Tyla patří mezi TOP 10 sborů z celého světa, kam se v prestižním žebříčku organizace INTERKULTUR vloni zařadil. Jako jediný dětský sbor v tomto výběru reprezentuje nejen českou sborovou tradici, ale i evropskou dětskou sborovou scénu /https://kajetandjkt.eu/2026/02/03/kajetan-mezi-top-10-sbory-sveta-podle-interkultur/. Obstát v tak velké konkurenci nadaných dětí vyžaduje jistě velký talent. Hudební nadání se většinou dědí po někom z rodiny.  

JH:Do sboru chodím moc ráda, protože mě zpívání a zejména vícehlasé zpívání dost baví. Jezdím i na týdenní soustředění, kde hodně zpíváme, ale taky hrajeme různé hry.  Všechny naše sbormistryně jsou moc fajn, takže se tam cítím dobře. K tomu zděděnému nadání - maminka příležitostně hraje na kytaru a při tom i zpívá. Z Tvého vyprávění vím, že tvůj tatínek, můj pradědeček měl také moc rád hudbu. Jako mladý zpíval v plzeňském Hřímalého mužském pěveckém sboru a hrál na violoncello a na housle. Prý ještě v 80 letech chodil na hodiny houslí a až do 86 let účinkoval s plzeňskou Seniorkapelou. Tak se asi dá říct, že pocházím z hudební rodiny.  

EH: Zmínila jsi milou atmosféru v tomto operním sboru. Ano, na tom nepochybně velmi záleží, ale hlavně na odborném vedení. Všechny tři sbormistryně Anna-Marie Lahodová (umělecká vedoucí), Zuzana Kuncová a Adéla Skočilová, jsou absolventkami oboru sólový zpěv a hudební výchovy na Katedře hudební kultury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Jde tedy o zkušené profesionálky s dlouholetými pedagogickými zkušenosti a úspěšnou tuzemskou i zahraniční kariérou. Rovněž korepetitorka všech oddělení Kajetánu Olga Cviková je vynikající klavíristkou (za klavírní doprovod je držitelkou řady ocenění). https://kajetandjkt.eu/o-sboru/lide. Výše uvedený pedagogický tým klade důraz nejen na hlasovou výchovu a rozvíjení hudebních dovedností dětí, ale také na jejich celkový estetický a kulturní rozhled i na budování kvalitních sociálních vazeb. Repertoár sboru zahrnuje kromě dětských partů operních děl také klasické sborové skladby, se kterými vystupuje na různých tuzemských i zahraničních kulturních akcích, koncertech, festivalech či soutěžích. Z dosavadních soutěží si Kajetán přivezl mnoho významných cen i absolutních vítězství. https://kajetandjkt.eu/o-sboru. Sbor DJKT si klade za cíl vychovávat dětské zpěváky, kteří budou účinkovat v operních inscenacích. V současné době děti vystupují v inscenacích Louskáček, Špalíček, Česká mše vánoční, Prodaná nevěsta, Hubička nebo Jeníček a Mařenka.

 

Účinkování v pohádkové opeře Jeníček a Mařenka

 

EH:Pohádková opera Jeníček a Mařenka (hudba Engelbert Humperdinck, libreto Adelheid Wette) je na programu Velkého divadla v Plzni od října 2025. Na plzeňskou scénu se vrátila po šestatřiceti letech a těší se velkému zájmu veřejnosti. Ostatně i sám autor hudby od jejího prvního provedení (premiéra byla r. 1893 ve Výmaru) sklízel velké úspěchy.

 

EH:Již několik měsíců účinkuješ v této úspěšné pohádkové opeře Jeníček a Mařenka. V roli nejmenší můrky jsi nejmladší účinkující v tomto představení. Jak jsi reagovala na nabídku vystupovat již v devíti letech na profesionální divadelní scéně s tak bohatou kulturní tradicí? 

JH:Byla jsem překvapená. Dozvěděla jsem se to na letním soustředění, a tam jsme hned začaly nacvičovat.

EH:Jde o známou pohádku o Jeníčkovi a Mařence (někdy pod názvem Perníková chaloupka) ozvláštněnou libretistkou o Anděly a Děti, kteří nenápadně prostupují celým příběhem. A jak to tak v pohádkách bývá, vše je na pomezí skutečného a neskutečného, snu a skutečnosti či souboje dobra a zla. Ještě před tím, než se zvedne opona, v roli nejmenší můrky jako první vystupuješ z hlediště po postranních schůdkách na scénu, kde tě následují další účinkující. Všechna představení jsou zcela vyprodaná, hlediště je vždy plné až na druhý balkón. To musí být pro umělce krásný pocit, že hraje v tak úspěšném představení. Stačíš při vystupování zaznamenat to obecenstvo? 

JH:Při představení jen občas, to se hlavně soustředím na svoji roli. Ale při děkovačce jsem si všimla, že v publiku je vždycky hodně dětí různých věkových kategorií. Holčičky jsou naparáděné v šatičkách, ale i kluci si většinou dají záležet na tom, že jdou do divadla. 

 

 

EH:Máš nějaký zajímavý zážitek z těch několika představení, ve kterých jsi účinkovala? 

JH:Zajímavé bylo například jedno únorové představení, kdy se střídali různí dirigenti. 

EH:Ano, bylo to 7. února, jedno ze tří představení, která jsem již navštívila. Namísto dirigentů Jiřího Petrdlíka nebo Jiřího Štrunce šlo o představení v rámci Dirigentských kurzů. Pod vedením dirigenta Norberta Baxy se vystřídali čtyři zahraniční studenti (Francouz, Němec, Kolumbijec a Fin), absolventi Vysoké hudební školy v Curychu. 

EH:Co tě v dohledné době kromě účinkování v této opeře čeká? 

JH:Intenzívně teď nacvičujeme program na červnovou soutěž Cracovia Cantans, která proběhne v polském Krakově.  

EH:Přeji hodně úspěchů a děkuji Ti za rozhovor.

JH:Děkuji za přání i za milé povídání.

 

Rozhovor s Julií Hubatovou vedla Eva Hubatová, foto Eva Hubatová se svolením DJKT.